Výzkum a vývoj, ať už vlastní nebo ve spolupráci s jinými subjekty, jako jsou například technické univerzity, hraje v historii firmy Flowmon Networks důležitou roli. Stál nejen u jejího zrodu a pomáhal jí soupeřit se zavedenými hráči na trhu, ale i dnes je důvodem, proč se produkty mladé brněnské firmy stále drží na čele svého oboru.



"Aktuálně se k probíhajícím výzkumným projektům připojí tři nové, přičemž v procesu hodnocení je ještě jeden zajímavý projekt v oblasti ICS/SCADA, který bychom rádi realizovali. Je to vůbec poprvé, kdy se budeme souběžně podílet na tolika výzkumných projektech," uvedl RNDr. Pavel Minařík, PhD, CTO společnosti Flowmon Networks. 



S rostoucí velikostí firmy rostou adekvátně také výdaje za výzkum a vývoj, stejně jako počet projektů, kterých se firma účastní. Jen v roce 2017 činily celkové investice do výzkumu a vývoje téměř 15 milionů Kč a bylo do něj zapojeno 24 lidí. V letošním roce se úměrně s příchodem nových lidí zvýšily také řešitelské kapacity, které může Flowmon na nové projekty alokovat.



"Je oboustranně důležité, že dokážeme získat finanční prostředky pro zapojení univerzitního sektoru do výzkumných projektů. Můžeme se díky tomu zaměřit na projekty mnohem většího rozsahu a zároveň oslovit nadané jedince, kteří pak mohou v práci pokračovat i dále jako naši kolegové. Univerzitní experti si naopak mohou vyzkoušet nové výzvy, které si následně skutečně ověří v praxi," vysvětlil Minařík. "Uvědomujeme si, že pokud se chceme nadále udržet na špici v našem odvětví, bez investic do výzkumu se neobejdeme," dodal.

Trend automatizace a adaptivního řízení monitoringu sítí

V současnosti pokračují aktivity na čtyřech výzkumných projektech, z nichž některé, například projekt IRONSTONE, běží již od roku 2016. V tomto projektu podpořeném Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) se ve spolupráci s VUT zaměřujeme primárně na průmyslové řídící systémy, které se využívají například v distribuci elektrické energie. Cílem je prohloubit míru detailu v prostředí, které se přechodem z proprietárního řešení na standardizované potýká s novými bezpečnostními a výkonnostními problémy. Další projekt podpořený z TA ČR, tentokrát ve spolupráci s Masarykovou univerzitou – ITOA se zaměřuje na to, aby síťový monitorovací nástroj dokázal automaticky vyhodnotit příčiny problémů a sdělit obsluze, co se stalo a proč. Tento stupeň pokročilé automatizace bude velmi přínosný pro spoustu firem, jelikož si řada z nich jednoduše nemůže dovolit dostatečně kvalifikovanou obsluhu. 



"Díky spolupráci s firmou Flowmon Networks může náš výzkumný tým NES@FIT uplatnit své nápady v praxi a aplikovat výsledky výzkumu v reálných produktech používaných zákazníky firmy," vysvětlil výhody participace na výzkumných projektech Ing. Petr Matoušek, Ph.D., M.A. z Ústavu informačních systémů FIT VUT.



V rámci probíhajícího projektu DISTANCE řešeného s finanční podporou TA ČR rozvíjíme spolu se sdružením CESNET schopnosti paketové analýzy, abychom síťovým specialistům poskytli nástroj, který bude umět automaticky diagnostikovat problémy síťového provozu v plném rozsahu. Naopak v rámci projektu FOKUS jsme se zaměřili na dynamickou míru detailu monitoringu v rámci vysokorychlostních sítí (100G/400G). Tedy možnost průběžně měnit nakolik detailní informace v daném okamžiku skutečně potřebujeme. Tuto funkci dnes nikdo neumí ani nenabízí, ale v budoucnu bude s ohledem na rozvoj vysokorychlostních sítí a rostoucí objem komunikace nutností. Projekt je realizován ve spolupráci se sdružením CESNET a s finanční podporou Ministerstva vnitra.

Bezpečnost Evropy a nová generace umělé inteligence

Mezi novými výzkumnými projekty roku 2019 je také velmi prestižní účast v rozsáhlém evropském bezpečnostním projektu CONCORDIA. Zapojeno je do něj konsorcium zhruba 40 partnerů z řad firem a univerzit napříč obory, jejichž cílem je řešit otázku bezpečnosti kybernetického prostoru na úrovni Evropy a zároveň si v pilotních projektech ověřit nové evropské alternativy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Projekt využívá podporu rámcového unijního programu Horizon 2020. Koordinaci projektu zajišťuje Universität der Bundeswehr v Mnichově.



"Masarykova univerzita si dlouhodobě váží spoluprací s kvalitními a osvědčenými partnery. Zahajované projekty odrážejí potřeby všech zúčastněných a sledují uplatnitelnost výsledků v praxi, což je v tomto případě důležité. Těší nás také, že společné projekty se společností Flowmon Networks efektivně formují celý inovační a vzdělávací ekosystém tak, jak by tomu při spolupráci s aplikačními partnery mělo být," uvedla RNDr. Eva Janouškovcová, Ph.D., LL.M., ředitelka Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity.  



Přesun infrastruktury do cloudu představuje dnes řešení, které využívá stále více firem. Proto se v rámci projektu MACE budeme spolu s Masarykovou univerzitou věnovat těsnější integraci našich nástrojů v prostředí veřejného cloudu. V rámci dalšího projektu SmartADS se spolu se sdružením CESNET zaměříme na aplikaci konceptu behaviorální analýzy sítě na informace z aplikační vrstvy L7 a adaptaci nové generace metod umělé inteligence na analýzu síťové komunikace a detekci anomálií. Oba projekty jsou podpořeny z TA ČR.